Nádorová vakcína na bázi dendritických buněk
Projekt výroby a testování vakcíny na bázi dendritických buněk byl ukončen v březnu 2014, kdy byly ve FN v Motole ukončeny dvě klinické studie, zaměřené na léčbu karcinomu prostaty a karcinomu ovária vakcínou z dendritických buněk.
Další vývoj a výrobu vakcín na bázi dendritických buněk převzala biotechnologická společnost SOTIO.
Finančně náročný výzkum v oblasti protinádorové imunoterapie byl řešen v rámci Výzkumného záměru MŠMT, granty od českých agentur, granty od Evropské unie a sponzorskými dary.
Hlavní řešitelé:
prof.MUDr.Jiřina Bartůňková, DrSc., MBA.
MUDr.Radek Špíšek, Ph.D.
Adoptivní transfer tumor specifických lymfocytů v léčbě pacientů s karcinomem prostaty
Ústav imunologie 2.LF a FN Motol se systematicky zabývá problematikou protinádorové imunologie a možnostmi imunologické intervence v léčbě neoplastických procesů. Na našem pracovišti byla vyvinuta vakcína na bázi dendritických buněk, která v in vitro jako i v in vivo podmínkách prokázala schopnost indukce antigen specifických T- lymfocytů. Tyto efektorové lymfocyty jsou schopné rozeznat a eliminovat nádorově transformované buňky. Vzhledem k faktu, že počty indukovaných specifických lymfocytů jsou v periferní krvi relativně malé, cílem nových přístupů je vyvinout metodiku, která by vedla k jejich pomnožení a tím k potenciaci protinádorové imunitní odpovědi. V rámci projektu moderní buněčné imunoterapie se nyní zabýváme možností adoptivního transferu tumor specifických T lymfocytů (Adoptive cell transfer, ACT), jehož podstatou je ex vivo expanze tumor specifických lymfocytů s následným podáním zpět pacientovi. K procesu pomnožení lymfocytů využíváme WAVE bioreaktor, který zajišťuje optimální kultivační podmínky a kvalitu finálního produktu pro adoptivní transfer. Technické možnosti metody umožňují optimalizovat protokol výroby za podmínek správné klinické praxe (GMP). Do procesu výroby jsme zařadili několik optimalizačních kroků pomocí kterých dosahujeme zvýšení efektivity expanzního procesu. Ve finálním produktu se zaměřujeme na sledování expresního fenotypového profilu generovaných T lymfocytů, který je asociován s účinnou aktivací protinádorové odpovědi a dlouhodobým přežíváním buněk in vivo po adoptivním transferu. Kombinovaná terapie adoptivního transferu tumor specifických lymfocytů a vakcíny z dendritických buněk takto nabízí nový slibný přístup v léčbě nádorových nemocí.
Dendritické buňky u pacientů s diabetes mellitus 1. typu a jejich příbuzných s geneticky definovaným stupněm rizika rozvoje DM 1. typu
Ve spolupráci s Pediatricou klinikou jsme vytvorili projekt zabývající se dendritickými buňkami (DC) u pacientů s DM 1. typu a jejich rizikovými prvostupňovými příbuznými. Zaměřujeme se na počty DC v periferní krvi a jejich cytokinovým profilem po stimulaci ligandy Toll-like receptorů.
Charakteristika funkce antigen prezentujících buněk v periferní krvi u pacientů s protilátkovými imunodeficity
Naše skupina prokázala, že dendritické buňky pacientů s XLA mají blok v produkci TNF-a a IL-6 po stimulaci TLR-8 pomocí ssRNA. Limitujícím faktorem naší předchozí studie o roli Btk v signalizaci přes TLR je skutečnost, že byly použity DC připravené in vitro z monocytů periferní krve. V tomto projektu bychom chtěli rozšířit naše poznatky z první studie a analyzovat charakteristiky myeloidních a plasmacytoidních DC v periferní krvi u pacientů s XLA. Jako další onemocnění ze skupiny protilátkových imunodeficitů bychom chtěli analyzovat pacienty s běžným variabilním imunodeficitem (CVID) a jako kontrolní skupinu zdravé dárce.
Imunoterapie karcinomu ovaria dendritickými buňkami - preklinická studie
V předchozích projektech jsme prokázali, že dendritické buňky pulsované nádorovými buňkami ovariálního karcinomu indukují protinádorovou odpověď. V současné době se zabýváme optimalizací protokolu a jeho převedením do podmínek vyhovujícím zásadám správné výrobní praxe dle evropských norem (Good Manufacturing Practice). Výroba vakcín bude probíhat v nově vybudovaných superčistých prostorách ve FN Motol. V nejbližší době se rozběhne klinická studie, ve které budeme sledovat bezpečnost a účinnost vakcín u pacientek s ovariálním karcinomem.
Polymorfismy genů pro cytokiny u dětí s těžkou formou atopické dermatitidy
Tato studie je zaměřena na zkoumání rozdílů jednotlivých polymorfismů u 10 námi zvolených cytokinů a jejich receptorů mezi dětmi s těžkou formou atopické dermatitidy a zdravou populací. Nezjistili jsme, žádný rozdíl ve frekvenci jednotlivých polymorfismů mezi pacienty a zdravými kontrolami. V dalsi fazi projektu nas zajimalo, zda dle genotypu lze urcit vyvoj klinickeho stavu pacienta s atopickou dermatitidou, zda existuje korelace mezi urcitym polymorfismem a zmenou klinickeho stavu. Podarilo se nam najit slabou asociaci mezi polymorfismem IL-10 a objevením se alergické rhinitidy u těchto dětí.
Rekonstituce populací dendritických buněk v periferní krvi pacientů po transplantaci kostní dřeně
Projekt je zaměřen na charakteristiku dynamiky rekonstituce subpopulací dendritických buněk (PDC, MDC) a analýzu expresního profilu kostimulačních molekul DC po alogenní transplantaci kostní dřeně u pediatrických pacientů.
Role dendritických buněk v průběhu alergické reakce: interakce DC s alergeny a rozvoj alergických pochodů
Alergická onemocnění jsou charakterizována patologickou reakcí organismu na zevní antigen – alergen u osob s vrozenou predispozicí k Th2 typu imunitní reakce. Dendritické buňky (DC) jsou profesionální antigen prezentující buňky, které hrají důležitou roli v alergické reakci. Zpracovávají a předkládají alergen T lymfocytům, stimulují T lymfocyty do Th2 buněčné odpovědi a zároveň amplifikují a udržují alergický zánět. Je známo, že alergeny jsou převážně glykoproteiny, ale mechanismus vazby alergenu na DC a jeho vliv na fenotyp a funkci DC není zcela znám. Naším cílem je prozkoumat přímé působení námi zvolených alergenů na dendritické buňky, jak z hlediska jejich fenotypu, tak jejich funkce (zejména polarizační potenciál pro diferenciaci T lymfocytů). Prioritně se zaměřujeme na rozdíly v působení alergenů na DC u alergických pacientů ve srovnání s kontrolními jedinci. Současně se též zaměřujeme na mechanismy vazby alergenu na DC, které jsou dosud pouze velmi málo objasněné a jsou pro rozvoj alergie klíčové. vůči alergenu u pacientů a zdravých kontrol.
Role povrchových molekul dendritických buněk v indukci T regulačních lymfocytů
Projekt je zaměřen na studium korelace fenotypových charakteristik dendritických buněk (DC) a jejich schopnosti indukovat vznik a proliferaci T regulačních lymfocytů. V rámci projektu je sledována exprese povrchových proteinů z rodiny B7, se zaměřením na studium molekul PD-L1 a PD-L2.
Rozdíly v procesu prezentace nádorových antigenů u subpopulací dendritických buněk
Projekt se zaměřuje na možnosti přesné identifikace subpopulací dendritických buněk v periferní krvi pomocí vícebarevné průtokové cytometrie a jejich sortování pomocí průtokového sorteru FACS Aria tak, aby bylo dosaženo co nejvyšší čistoty populací a viability buněk. U sortovaných populací pak budeme s využitím konfokálního mikroskopu sledovat rozdíly v prezentaci nádorových antigenů mezi jednotlivými typy dendritických buněk.
Studium interakce buněk imunitního systému s kolorektálním karcinomem
Projekt je zaměřen na analýzu peroperačně získaných vzorků, ev. archivních vzorků, z hlediska architektury a zastoupení jednotlivých typů dendritických buněk a T lymfocytů u pacientů s kolorektálním karcinomem. Infiltráty imunitních buněk v mikroprostředí nádoru tlustého střeva budou analyzovány pomocí slide based cytometrie. Předpokládáme, že výsledky tohoto projektu by mohly mít uplatnění jak v oblasti obecného poznání interakce imunitního systému s nádorem, tak v praktické predikci klinického osudu nemocných a z toho vyplývající individualizaci terapie.
Studium interakce dendritických buněk a lymfocytů pacientů se solidními nádory reprodukčního a vylučovacího traktu
V příštích 3 letech si klademe za cíl analyzovat fenotyp a funkci T-lymfocytů a dendritických buněk v mikroprostředí nádorů ledviny a ovaria, porovnat je s periferní krví pacientů i zdravých kontrol. U pacientů s karcinomem prostaty dále charakterizovat populaci efektorových T-lymfocytů po interakci s dendritickými buňkami pulzovanými směsí apoptotických nádorových buněk prostatických linií.
Úloha TSLP v modulaci imunitního systému a v patogenezi celiakie
K nejčastějším kontaktům patogenů s hostitelským imunitním systémem dochází na površích epitelu (střevo, plíce a další). Nežádoucí imunitní reakce proti neškodným antigenům (potravní antigeny, komenzální bakterie) jsou zde pravděpodobně přísně regulovány. Jedním z nově objevených regulačních faktorů je cytokin TSLP, který je produkován přímo buňkami epitelu. Ovlivňuje vlasnosti dendritických buněk, které iniciují imunitní reakci. Cílem projektu je detailně prozkoumat vlastnosti dendritických buněk ovlivněných TSLP nebo přímým kontaktem s epiteliálními buňkami. Rovněž budeme zkoumat účinky TSLP na DC při současném kontaktu s patogenem, respektive s jeho strukturami, které aktivají receptory na dendritických buňkách (Toll-like receptory). Porušení funkce epiteliální bariery hraje významou roli u imunopatologií střeva. Jedním z těchto onemocnění je celiakie, zánětlivá poškozující reakce na pšeničný lepek u jedinců se specifickým genetickým pozadím. V další části projektu se budeme zabývat úlohou TSLP v patogenezi tohoto onemocnění.
Vliv agonistů Toll-like receptorů na buňky B-chronické lymfatické leukemie
B chronická lymfatická leukémie (B-CLL) je nejčastějším typem leukémie v pozdním věku. Je těžko léčitelná konvenční terapií. B-CLL buňky jsou slabě imunogenní, což pravděpodobně přispívá k progresi onemocnění a znesnadňuje potencionální použití imunoterapeutických přístupů. Mezi látky zesilující imunogenicitu antigen prezentujících buněk patří agonisté Toll-like receptorů, evolučně konzervovaných molekul, pomocí nichž jsou rozpoznávány specifické struktury patogenů. V tomto projektu se zaměříme na studium vlivu vybraných TLR agonistů na B-CLL buňky. Stanovíme expresní profil Toll-like receptorů na B-CLL buňkách. Budeme sledovat aktivační stav po působení TLR agonistů (aktivace signalizačních kaskád, změny imunofenotypu, produkce cytokinů, chemokinů) a funkční dopady aktivace (schopnost stimulace T buněk). Výsledky porovnáme s vlivem TLR agonistů na normální buněčné populace zdravých dárců. Zaměříme se na detailní analýzu přežívání buněk, analýzu indukce apoptózy a vyhodnotíme jejich citlivost k chemoterapii po působení TLR agonistů ve vztahu k podtypu onemocnění a prognóze.
Vliv kalcitriolu a jeho analogu parikalcitolu na funkční charakteristiky dendritických buněk
V rámci tohoto projektu srovnáváme účinek kalcitriolu a jeho analogu na dendritické buňky a na následnou T buněčnou odpověď
